Co pro LUSH znamená samo-konzervační kosmetika?
Samo-konzervační znamená, když je receptura produktu složena tak, aby zůstal čerstvý, účinný a bezpečný bez obsahu konzervačních látek definovaných v příloze V Nařízení EU o kosmetických přípravcích. Pokud však jde o zachování účinnosti výrobků, nejde jen o to, co z nich vyjmeme, ale také o to, co do nich přidáme.
Co je to samo-konzervační kosmetika?
Kdysi se s kosmetikou zacházelo jako s jídlem: vyráběla se doma z ingrediencí ze spíže nebo se míchala čerstvá na zakázku v místní lékárně. Je jasné, že doby, kdy se chodilo k místnímu lékaři pro cold cream na míru, jsou pryč, ale v Lush nevidíme důvod, proč by se zákazníci měli spokojit s něčím méně než s čerstvým produktem. Proto jsme celou naši obchodní infrastrukturu postavili na výrobě malých šarží čerstvých a převážně samo-konzervačních výrobků, které většinou nevyžadují přidání syntetických konzervačních látek.
„Na počátku naší práce stál celoživotní cíl vyrábět produkty bez kosmetických konzervantů,“ vysvětluje spoluzakladatelka a vynálezkyně produktů Lush Helen Ambrosen, „protože jsme věděli, že používání těchto chemických látek může způsobovat podráždění, a měli jsme obavy o jejich vliv na váš mikrobiom a životní prostředí. Vynalezení pleťových masek s použitím medu, jílu a glycerinu s hromadou čerstvého ovoce a zeleniny, zkoumání hladiny volné vody pro vytvoření pleťových mlék a krémů a vynalezení tuhých podob výrobků, které by za normálních okolností byly tekutinami vyžadujícími konzervační látky a obaly, vedlo k úžasným inovacím.“
Co pro Lush znamená samo-konzervační?
Nejdříve formality. Společnost Lush používá termín „samo-konzervační“ pro své produkty, které jsou formulovány tak, aby zůstaly čerstvé a účinné bez přidaných syntetických konzervačních látek uvedených v příloze V nařízení EU o kosmetických přípravcích (ES) č. 1223/2009.
To znamená, že díky důmyslnému složení, rychlé expedici z našich manufaktur a kratší době trvanlivosti jsme schopni dodávat našim zákazníkům výrobky, které zůstávají trvanlivé a čerstvé bez pomoci přidaných syntetických konzervačních látek: antimikrobiálních složek, které se přidávají za účelem omezení kazivosti a kontaminace. Mnoho běžné kosmetiky je obvykle vyžaduje, protože leží ve skladech celé měsíce. Ta naše však ne.
Samo-konzervační složení není totéž co „bez konzervačních látek“, i když některé vlastnosti mají společné. Samo-konzervační výrobky mohou obsahovat ingredience, které mají přirozené antimikrobiální vlastnosti, jako jsou esenciální oleje, soli nebo med. Některé přísady snižují obsah vody ve výrobku, což zase přispívá k jeho samo-konzervačním vlastnostem (mikrobi milují vodu). Dalším aspektem je, že některé vonné látky uvedené v příloze III nařízení EU o kosmetických přípravcích, jako je benzylalkohol, jsou rovněž uvedeny jako konzervační látky v příloze V. Tyto látky v samo-konzervačních recepturách akceptujeme, pokud je jejich konzervační účinek pravděpodobně nevýznamný vzhledem k velmi malým koncentracím přítomným ve výrobku.
Benzylalkohol je například sladce vonící složkou esenciálních olejů, jako je ylang ylang a jasmín, která se vyskytuje přirozeně, ale někdy ji také přidáváme do parfému výrobku, abychom umocnili zážitek zákazníka. Na našem seznamu kvantitativních složek vždy uvádíme, zda jsou takové sloučeniny přidány námi (vytištěno černě), nebo se vyskytují přirozeně (vytištěno zeleně), abyste se mohli cítit plně informováni.
To je ta formální část. A teď to nejkrásnější.
Jak je to s konzervanty
Obecně platí, že vám raději říkáme, co ve vašich výrobcích je, než abychom vám říkali, co v nich není, ale někdy je prostě nutné mluvit o tom, že něco chybí. Nelze popřít, že konzervační látky jsou někdy nezbytné k tomu, aby výrobek zůstal stabilní, hygienický a účinný po celou dobu používání. Proto se setkáte s tím, že některé naše výrobky, například opalovací krémy na bázi mléka a krému, které mohou být vystaveny zvýšeným teplotám, nebo výrobky určené pro použití v okolí očí, jsou konzervovány. Tam, kde používáme konzervační látky, tak činíme v minimálních koncentracích, a proto mají i naše konzervované výrobky krátkou dobu trvanlivosti ve srovnání s tím, na co jste možná zvyklí.
Jaká je trvanlivost samo-konzervačních produktů?
Jsme přesvědčeni, že z obrovského množství konzervovaných výrobků na trhu těží výrobce, nikoli spotřebitel. Konzervační látky umožňují výrobci levněji vyrábět velké šarže výrobků a déle je skladovat, než je prodá. Vzhledem k tomu, že řada výrobců nemá vlastní továrny a místo toho tuto práci zadává externím dodavatelům, je pro ně přidávání konzervačních látek k prodloužení trvanlivosti jednoznačně výhodné.
My máme zcela odlišný obchodní model, protože vymýšlíme a vyrábíme vlastní výrobky sami, ručně a v malých dávkách (a to včetně vůní) a ve vlastních manufakturách. Díky tomu máme nad celým procesem naprostou kontrolu.
Jediným kompromisem pro zákazníka je pak kratší doba spotřeby (ačkoli nabízíme možnost výběru). Čerstvá maska na obličej, která se uchovává v ledničce při teplotě od 2 °C do 8 °C, má trvanlivost 28 dní, maska na obličej a tělo, jako je nejprodávanější maska Magnaminty, až čtyři měsíce. Samo-konzervační hydratační krém na obličej, jako je Peace, vám vydrží devět měsíců, tuhé samo-konzervační pleťové sérum, jako je Full Of Grace, 14 měsíců.
Jsme přesvědčeni, že tyto kratší doby trvanlivosti stojí za to, kvůli kvalitě a čerstvosti používaných ingrediencí a také proto, že snižují expozici našich zákazníků a pracovníků výroby konzervačním látkám, což jsou materiály, bez kterých bychom se všichni raději obešli. Existuje několik důvodů, proč raději omezujeme používání těchto složek.
Co je váš mikrobiom a proč byste se o něj měli zajímat?
Váš mikrobiom je složitý ekosystém bakterií, virů, plísní a kvasinek, které žijí na vaší kůži, přičemž na každém čtverečním centimetru kůže dospělého člověka žije přibližně milion mikroorganismů. Tyto neviditelné formy života vás chrání před patogeny a tvoří důležitou součást kožní bariéry. S ohledem na tuto skutečnost se již dlouho obáváme, že konzervační látky, které se do kosmetiky přidávají s cílem působit na mikroby, mohou ovlivnit i tento křehký ekosystém. Výzkumy nám ukazují, že běžné konzervační látky mohou působit a působí proti druhům, které tvoří váš mikrobiom, stejně jako proti patogenům, ačkoli je v této oblasti zapotřebí dalšího klinického výzkumu. Přesto, pokud vezmete v úvahu počet konzervovaných výrobků, které možná každý den na svou pokožku aplikujete (podle jedné studie mělo 85 % amerických žen tendenci použít alespoň 16 výrobků, než opustily domov), je to hodně potenciálních narušení způsobených vašemu mikrobiom
Malá množství konzervačních látek se rovněž kůží vstřebávají do organizmu. Tato malá množství se časem sčítají, a proto se domníváme, že má smysl používat konzervační látky pouze tam, kde je to nezbytně nutné. Spoluzakladatelka a vynálezkyně produktů Lush Helen Ambrosen k tomu říká: „Náš interní toxikolog upozorňuje, že konzervační látky nejsou neškodné a je lepší, když se jim můžeme vyhnout. Musíme ale mít na paměti, že výrobek, který nemá účinný konzervační systém, může být také nebezpečný. Naše práce tedy pokračuje ve vytváření této křehké rovnováhy mezi mikroorganismy, se kterými spokojeně žijeme, a kontrolou těch, které by nám mohly škodit.“
Zanechat svět krásnější, než jsme jej našli
Protože kosmetické produkty nejsou obecně určeny ke vstřebávání (na rozdíl od léků), množství, které se nevstřebá přes naši pokožku, může být místo toho odplaveno do kanalizace během mytí a sprchování. Ty se pak dostávají do našeho vodního systému a stávají se součástí koloběhu, který je pro život na Zemi nezbytný. Vodní rostliny a živočichové vystavení působení chemických látek, jako jsou konzervační látky, je pak předávají dalším živočichům (jako je např. člověk) na vyšších stupních potravního řetězce. Tento proces se nazývá bioakumulace.
Zařízení na čištění vody slouží k odstraňování škodlivých materiálů, ale nedokážou vymýtit všechny stopy těchto látek, které lze zjistit ve vodních útvarech, běžně v řekách. Konzervační látky mohou ulpívat na kalu z odpadních vod, podléhat rychlému biologickému rozkladu nebo vytvářet chlorované vedlejší produkty, které mohou poškodit mořské živočichy a v konečném důsledku ohrozit i lidské zdraví. Celkově si tedy myslíme, že je lepší se jejich používání vyhnout, kde to jde.
Poměr cena/výkon
Ti mazanější z našich zákazníků si tedy mohli všimnout, že nahrazením části vody ve výrobku získají za své peníze dražší oleje, másla a jíly! Například naše samo-konzervační maska Mask Of Magnaminty obsahuje více než 25 % medu (který má zvlhčující, hydratační vlastnosti) ve srovnání s konzervovanou verzí, která obsahuje více než 5 % medu. Méně ředěný výrobek také vydrží déle (vezměte si například naše šampuky, které vydrží dvakrát déle než 250g tekutý šampon).*
Díky všem těmto důvodům, proč volit samo-konzervační produkty, je společnost Lush pevně přesvědčena, že je to prospěšné pro zákazníky, zaměstnance i životní prostředí, a zavázala se zpochybnit status quo v kosmetickém průmyslu. „Práce vedoucí k výrobě samo-konzervačních produktů byla dlouhá a fascinující zkušenost,“ říká Helen. „Poznávání a soužití s mikroorganismy a jejich životem ve výrobcích nás přivedlo k hlubokému pohledu do tohoto vesmíru. Doufáme, že tato práce přispěje ke skutečným změnám v kosmetickém průmyslu.“
* Na základě průzkumu mezi 136 zaměstnanci společnosti Lush.
Reference
Barton, S et al, 2021. Discovering Cosmetic Science, Royal Society of Chemistry.
Qian Wang MS, 2019. 'Effect of cosmetic chemical preservatives on resident flora isolated from healthy facial skin', Journal of Cosmetic Dermatology, Volume 18, Issue 2.
Pinto, D et al, 2021. 'Effect of commonly used cosmetic preservatives on skin resident microflora dynamics', Scientific Reports, volume 11, Article number: 8695.
Jin-Ju Jeong et al, 2015. „Kožní kosmetika v České republice. 'Effects of Cosmetics and Their Preservatives on the Growth and Composition of Human Skin Microbiota', Journal of Society of Cosmetic Scientists of Korea, svazek 41, číslo 2.
Mafra AL et al 2022. 'The contrasting effects of body image and self-esteem in the makeup usage', PLoS One, Volume 17, Issue 3.
Juliano, C et al 2017. 'Cosmetic Ingredients as Emerging Pollutants of Environmental and Health Concernants (Kosmetické složky jako nové znečišťující látky vzbuzující obavy o životní prostředí a zdraví)'. A Mini-Review', Cosmetics, Volume 4, Issue 11.